Книга - Smlouva o Vypořádání. Proveďte repost

Warning: mb_convert_encoding(): Unable to detect character encoding in /var/www/u2150601/data/www/ae-books.online/wp-content/themes/twentyfifteen/content.php on line 442
Smlouva o�Vypor�d�n?. Provedte repost
��� ����


Vzdy zije v biografi�ch slavn?ch osobnost?. Co byste se jich zeptali, co vysvetlit? Proc jsou v nejbohat??m Rusku tolik chud?ch lid?? Co nem�me k tomu, abychom postavili raj na zemi? Byla nalezena spr�vn� odpoved.





Smlouva o�Vypor�d�n?

Provedte repost



��� ����



����� ����,�2018



ISBN�978-5-4490-7700-4

������� � ���������������� ������������ ������� Ridero




VIP osoby SSSR od Malenkova az po Gorbacov





Georgy Malenkov, Nikita Khrushchev





Georgy Malenkov



George Malenkov. Narozen?�� 1901�g, Orenburg, Rusk� r??e, � sluzba jako politick? pracovn?k v mlad� Rud� arm�de, rychl? vzestup kari�ry; takze podle nekter?ch zdroju se v tomto okamziku pr?lezitosti, Georgy Maximilianovic, 23, t�mer stane Leninov?m n�stupcem.

Dal?? tri roky studovat na moskevsk� VO? (nyn?�� Bauman.) O�elektrotechnick� fakulty Maturitn? pr�ce (ani v?ce, ani m�ne, protoze vcerej?? studentu), technick? tajemn?k politbyra, v?voj a�?drzbu osobn?ch syst�mu spisov� sluzby. V t�to poloze, semi-inzen?r, na pokyn Stalina a�osobne, Kaganovich, nutil, aby se zapojily do �ocisty� aparatury Moskva stranick�ho�� a�dok�zat ji podle poctu usmrcen?ch osob, skryt� pl�ny. Malenkov se nejak?m zpusobem podar? zustat trochu od hlavn?ho cloveka v bezpecnostn?ch ?radech zeme Nikolai Yezhov. To�je duvod, proc se nejprve�� zaz?v� to, a�pak si prectete zpr�vu �Na krivk�ch.�

Zejm�na v roce 1948�se Georgy Malenkov pod?lel na por�zce Zidovsk�ho protifa?istick�ho v?boru (JAC). Pripomenme JAC byl zalozen v roce 1942�v Moskve, rezie S. Mikhoels, ze shromazduje agresivn? Sovetsk? svaz 16�milionu. Dolaru ve Spojen?ch st�tech (plus zdravotnick� prostredky), 35�milionu. Po cel�m svete, ale pak svou rostouc? vehlas a�zac?n� zasahovat do mezin�rodn?ch spoju Stalinovi.

O�rok pozdeji, na z�klade pokynu shora, Georgy postavil pr?pad proti vudcum krajsk�ho v?boru Leningradu. Duvod�� organizace v lednu 1948�v?estrann�ho velkoobchodn?ho veletrhu v severn?m hlavn?m meste bez dohody se stranick?mi pracovn?ky v Moskve. Jak?koliv amat�rsk? v?kon podle Stalina (s moznou v?jimkou posledn?ch dvou let Vlasteneck� v�lky) je potrest�n velmi, velmi krute. Podle zji?ten? bolestiv� rozdelen� vedom? Dzhugashvili (a�s�m zaz?v� ??lenstv? sovetsk� spolecnosti), je to�docela nevinn�, a�dokonce i�velmi uzitecn? n�pad nyn? vypad� jako pokus o�uspor�d�n? samostatn� (druha, ale v necem i�opozice Union), rusk� komunistick� strany (RCP).

Krome v?ech obet? rezimu je zabito asi dve ste lid?.

Malenkov je osobne pr?tomen behem v?slechu, nekdy dokonce i�mucen? podezrel?ch, ale zd� se, ze s�m se o�to�nel?b?. Mozn� to�je duvod, proc v breznu 1953�predseda Rady ministru cetl zpr�vu o�vystaven? osobnostn?ho kultu; a�d�le navrhuje r?dit zemi v?lucne kolegi�lne. Nicm�ne, tento v?kon zvl�?tn?ho dojmu na nekoho krome Chru?ceva, kter? soud? prepisem schuzky, nevyvol�v�.

V podstate lze r?ci, hovor Malenkov�� druh? nebo tret?, protoze posledn? (platn�) zvolen? rady provincie (1613), nebo Dumy ctvrt�ho shrom�zden? (1912), pokus o�zaveden? z�sady promenn� (obcansk� spolecnosti) zmene v?konu.

Zat?mco Nikita shrom�zden? kolem mlad?ch k�dru stranick�ho apar�tu (nezapomente jim pomoci financne), Malenkov, mozn� si vzpomnel vlastn? minul� hr?chy v?ce zapojit do charitativn? cinnosti. Potravinov� dan pro vesnicany je sn?zena na polovinu. Dosavadn? nedoplatky jsou odpu?teny. Petilet? pl�n je upraven smerem k prudk�mu n�rustu v?roby spotrebn?ho zboz?. Vyd�v�n? cestovn?ch pasu kolektivn?m zemedelcum zac?n�.

�Prijel soudruh Malenkov, dal chleba a�zamrkal.�

George Maksimilianovich �vl�dne� opr�vnene ctyri mes?ce, az do z�r? 1953, o�dva roky zust�v� predsedou Rady ministru, a�pot� kritizoval, pad� na ministra moci (i�kdyz si zachov�v� v?znamn� postaven? v predsednictv?). Pro nedostatek lep?? spolecnosti kontaktuje Molotova, Kaganovice (�Shepilov, kter? se k nim pripojil s ministrem zahranicn?ch vec?�); a�tak, navzdory sebe, nen? pr?li? demokratick?, snaz? se odstranit Chru?covova prvn?ho tajemn?ka ze z�lezitost?. Nicm�ne, Molotov a�Kaganovich�� lid� daleko predcil Malenkov pri vytv�ren? �seznamu smrti� (vcetne vysok?ch dustojn?ku Rud� arm�dy), nen? prijateln? pro v?echny v ?V. Prostrednictv?m clena politbyra E. Furtseva (podle povest?) se v?e, co se deje, stalo zn�m� v?em zainteresovan?m stran�m. Mar?�l Zukov, m�lem potlacen Stalin po v�lce, v pln� shode s Chru?cova o�vojensk?ch letadel, dumpingov� z�cel�ho ?redn?ku v zemi vysoce postaven?ch osob. Kv�rum, kter� se stalo v pl�nu ?stredn?ho v?boru s nejakou znacnou moc? podporou mar?�la v?tezstv?, vyman? Malenkova z�vysok� funkce.

Nejak� rozumn� kolegiality, tandem t�mer vyrovnan?: Malenkov-Chru?cov, rozpadaj?c? se. Zb?vaj?c? jako jedin? vl�dce, kter? uz nechce sly?et nec? n�mitky, Nikita Sergejevic s�m se st�v� mini-Stalinem a�je naprosto obchodn?kem. V roce 1958, kdy si preje �vymazat� mentalitu obce od lid?, likvidoval sv� osobn? pozemky (na des?tk�ch) na kolektivn? farme. N�sleduje nekolik dal??ch ?deru na psychologii pracovn?k na zemi, vcetne pron�sledov�n? c?rkve: kdo trp? a�ignoruje sovetsk?ch m�dia az do gener�ln?ho tajemn?ka posunu.

B?val? ministr je hlavn?m cl�nkem vztahu mezi SSSR a�C?nou. Jin� vztahy, krome jedin� pr?m� linie Maa-Malenkova, nebyly vyvinuty pro tyto dve nejvet?? totalitn? mocnosti. V tomto syst�mu je v?e postaveno na pr�telstv?, vnitrn?ch pocitu a�nepredv?dateln?ch rozmary velmi ?zk�ho okruhu lid?. Proto s odchodem Malenkova prakticky konc? pr�telstv? Sovetsk�ho svazu a�nebesk� r??e (1957).

�Nyn? Georgiy Maximilianovic je reditelem vodn? elektr�rny na rece Irtysh v Kazachst�nu. Je pr?kladn?m obchodn?kem, ale v rozhovorech s jeho zamestnanci casto dovoluje kritiku Nikity Chru?covov�. Proto byl v roce 1961�vyloucen z�komunistick� strany a�posl�n k odchodu do duchodu.

Malenkov zije v Moskve, jako prumern? clovek se neobjev? v Kremlu, merchandised v spetsraspredeliteli pracovn?kum strany, vlak jezd? na sv�m obl?ben�m daci v Kratovo. Otoc? se k pravoslavn� v?re, zp?v� ve sboru (m?sto u�olt�re) v kostele. On opou?t? zivot na zemi v jiz hluboce perestroika v roce 1988. George�� posledn? z�vudcu SSSR, kter? byli v nejbliz??m kruhu I. Stalina.

Soukrom? zivot. Manzelka�� Valery Alexeevna, rektor Moskevsk�ho energetick�ho institutu, ctyri deti.






Nikita Khrushchev



Nikita Chru?cov. Narozen?�� 894, p. Provincie Kalinovka Kursk (region)�� pr�ce jako past?r, instalat�r ucen v uheln�m dole, � volb�ch poslancu pracuj?c?ch do sovetu. V roce 1918�Chru?cov vedl oddelen? Red Guard, pak se to�stane politick?m pracovn?kem. Po studiu na pracovn?m fakulte Donecku, na nal�h�n? sv�ho ochr�nce, Lazar Kaganovich, Chru?cov jde do prumyslov� akademie v Moskve. Politika kresl? budoucnost prvn?ho tajemn?ka v?ce nez znalosti, a�v roce 1934, Khrushchev nahradil sv�ho ?�fa jako vedouc? organizace v Moskve strany.

V roce 1938, Nikita Chru?cov se st�v� prvn?m tajemn?kem ?stredn?ho v?boru Ukrajiny, obnovuje znicen stalinsk?ch cistek ze stranick�ho apar�tu (dokonce vzkr?sit lidi, samozrejme, ze nemuze), v?cem�ne vyrovnat se s probl�my hospod�rsk� povahy. Probl�m s transformac? zadren? z�Polska (zachytil to�v roce 1920, a�to�predev??m polonized) Western, part-belorusk� ?zem? (1939) je tak� re?en pr?sne v duchu doby. Asi 120�tis?c, zd�lo se ne zcela loaj�ln? obyvatele pripojen?ch pozemku, vystehovan� na Sibir, Kazachst�n, atd.; jak nekter? lid� jsou zabiti. Jin� zpusoby, jak uklidnit v�h�n? obcanu (zlep?en? zivotn?ch podm?nek, upr?mn? dialog) syst�m proste nen? videt. Samozrejme, ze v prubehu Velk� vlasteneck� v�lky je rozhodnut? registr�tora (vedle, a�mnoho dal??ch faktoru) prisp?vat k vytvoren? Ukrajinsk� povstaleck� arm�dy (zak�zan? v Rusku).

V letech 1941�42. clen Vojensk� rady jihoz�padn? predn? Chru?cova, tupe poslouchat rozkazy Stalin a�stal se jedn?m z�puvodcu prostred? sovetsk?ch vojsk u�Kyjeva, av �Barvenkovsky pasti� pri ne?spe?n�m ?toku Rud� arm�dy pobl?z Charkova. Nicm�ne, v bitve u�Stalingradu, v popred?, jak se mu podar? nejak urovnat svou povest.

Po skoncen? v�lky se Chru?cov vr�til do sv� puvodn? polohy.

V roce 1946, c�stecne z�duvodu sucha na Ukrajine (a�v cel�m SSSR) jsou m?rne sn?zeny v?nosy. Nicm�ne, na zac�tku dubna 1946�Sovetsk? svaz se zav�zala dod�vat obil? do Francie a�dal??ch zem? se staly satelity Sovetsk�ho svazu (nebo potenci�lne predstavit v t�to roli), dokud sol�rn? Alb�nii. Sucho, znicen?, smrt obcanu Sovetsk�ho svazu, a�tak d�le. N. by�nemela m?t z�dn? vliv na pl�nech uveden?ch moudr? Stalin. Zrn? vy?krabte vycistit. Ale presto, tento syst�m nen? tak krut?, jak je hluch? a�slep?. Celkem se v pr??t?ch patn�cti letech, st�t (a�predev??m povazov�ny za �nespolehliv� z�padn? Ukrajina) ztratila 800�tis?c lid?.

Chru?cov s�m, tajemn?k ?stredn?ho v?boru Ukrajiny, b?val? ukazovat nelidsk?ch iniciativ s jej?m pod�n? Nejvy??? Rada prijala dekret �Na vystehov�n? osob v odlehl?ch oblastech, z�merne vyh?bat zamestnanosti v zemedelstv? ��. Asi pades�t tis?c �bohat?� farm�ri a�jejich rodiny, form�lne rozhodnut?m schuzek kolchozu, vystehov�n v odlehl?ch oblastech zeme.

V?e zdarma a, i�kdyz trochu chr�nen� pred zraky ?radu vyuzili pozemky a�obyvatel� velk?ch mest a�jejich obyvatel�, pozemek pro v?sadbu sestra sovetsk堖 brambory.

V roce 1953, v tandemu s Zukov, Chru?cova (nyn? clen ?stredn?ho v?boru SSSR), je mozn� posunout Beria ze v?ech m?st, zat?k�n? a�zab?jeni. Ministr vnitra Lavrenty Beria povazov�n za dobr? ekonomick? manazer, pragmatik (coz je dobr�, kdyby jen proto, ze zejm�na �uzitecn?� pr?cinu lid� byli st�le nazivu), ale to�je jen jedna z�politbyra, kter? se osobne pod?leli na mucen? podezrel?ch a�vrazda (nikoli jen vzd�lene sleduje �proces�). Tento osobn? faktor nepochybne hr�la v?znamnou roli ve vztahu k ostatn?m clenum ?V k Beria.

V roce 1954�Chru?cov, snad jako pokus o�rehabilitaci s�m nebo byl sp�ch�n v uplynul�m repres? na Ukrajine, obch�zet potrebn� souhlasy, predstavuje SSSR, a�jeho stranick? apar�t jak?msi �milosrdenstv?��� Krymsk? poloostrov. Alternativn? verze�� inici�tor a�dirigent re?en? je predseda Rady ministru Georgi Malenkov. �Osudov� zased�n? predsednictva ?V KSSS 25.ledna 1954�se kon� pod jeho veden?m. Prvn? tajemn?k krajsk�ho v?boru krymsk� P. Titov, kter? nesouhlas? s tak chytr?m man�vrem dolu se pren�?? na postu n�mestka ministra zemedelstv? SSSR.

Ve stejn� dobe, NKVD je rozdelen do ministerstva vnitra a�KGB. Obe tyto organizace, v ide�ln?m pr?pade by�se �starat o�sebe,� Myslel jsem, ze mozn� pravda, ale presto, plnou kontrolu nad temito v?znamn?mi verejn?mi subjekty, by�mely b?t prov�deny ne sami, ale je pr?mo obsahuj? pro jejich potreby lid?. Pri absenci demokratickou kontrolu organizace jen soutezit budovat svalovou hmotu (MIA�� skupina vnitrn?ch vojsk KGB�� pohranicn? str�ze, atd.) V boji o�veden?, a�jej?m hlavn?m ?kolem�� chr�n?c? z�jmy jako ty a�j�, laskav? cten�r, lid� postupne zapomenout.

Jeden z�Khrushchev je my?lenky je v?voj panensk?ch zem? v Kazachst�nu. Toto hnut? se c�stecne rod? jako operace maskov�n? dopravn?ch proudu do rakety Baikonur ve spechu, ale brzy z?sk� nez�vislou hodnotu. Priblizuje se 50�milionu hektaru step?. V urcit�m obdob? panensk� zeme dod�vaj? zemi az 40% z�celkov�ho obil?. Vzhledem k ?patne vyvinut�mu syst�mu silnic v?ak vet?ina z�nich nedosahuje ?st? pr?m?ch spotrebitelu. Po trech az ctyrech letech je v?tezek v?razne sn?zen a�orn� vrstva je such�.

Jako operace pro dezinformaci nem� �Celina� pr?li? vysokou hodnotu. Ano, USA spou?tej? sv� satelity o�neco pozdeji nez sovetsk�. Nicm�ne, na palube �Americanu� je nejlep?? ve svete fotografick?ch zar?zen?. S jej? pomoc? byla Baikonur (puvodne �Tyura-Tam�), stejne jako mnoho dal??ch strategick?ch vojensk?ch zar?zen? SSSR, zbavena kryt? tajemstv?.

Dokonce i�po v?em, co jiz bylo ucineno, pomerne ?irok� mnozstv? lid?, zejm�na zhav� ml�d?, chtej? vytvorit neco nov�ho a�jasn�ho. Ve stejn�m Kazachst�nu se pri budov�n? Temirtau (�Kazachst�nsk? Magnitogorsk�) na v?zvu du?e a�komsomolsk?ch pouk�zek shrom�zd? 25�tis?c lid?. Ve stanov�m t�bore bez vybaven?, ale s preru?en?mi z�sobov�n? potravinami, vodou a�?pln?m �ignorov�n?m� vudcu potreb pracovn?ku, je nad?en? trochu chladn�. V cervenci 1957�dorazila nov� skupina stavitelu�� obcan� socialistick�ho Bulharska. Zac�tecn?ci se usad? v kamenn?ch domech, poskytuj? v?echny podm?nky existence. Obycejn? sovet?t? deln?ci, kter? pri?li na sn?dani, jsou poz�d�ni, aby pockali, dokud Bulharci nedojdou do j?dla� To�v?e ?plne prepln? ?�lek trpelivosti. Nekolik stovek lid? rozb?j? j?delnu, obchodn? dum, rozpt?l? se po okol? a�poraz? policisty, kter? padli na cestu. Voj�ci, kter? jsou pritahov�ni na sc�nu nat�cen?, jednodu?e odm?taj? str?let. O�tri dny pozdeji kadeti m?stn?ch vojensk?ch ?kol delaj? tuto pr�ci pro ne. Podle ofici�ln?ch ?daju zemrelo 11�lid?. Pozdeji nejodpovednej?? sovetsk� soudy ve svete odsoudily dal??ch pet, aby byli zastreleni.

Nekolik tis?c b?val?ch nad?encu konstrukce �Komsomol�, kter� pouz?valy vozidla, kter� zabavili, z�Temirtau utekla. �Kazachst�n Magnitogorsk� a�bulhar?t? stavitel� odj?zdej? navzdy.

Zb?vaj?c? prolet�ri, pot�, co dostali v?ce ci m�ne prijateln� podm?nky existence, jdou do pr�ce, opravuj? ploty a�budovy, kter� znicily.

V roce 1961�se neco podobn�ho opakuje v Krasnodaru, ackoli v men??m mer?tku. ��Khrushchevova reforma penez se deje uz dva t?dny. Soustred? se na pokles obsahu zlata v rublu selh�n?, vz�cn?ch kovu, v?robku a�zboz? rust ceny dvakr�t nebo trikr�t bez jak?chkoli zrejm?ch duvodu. Chcete-li j?st, voj�k prod�v� ukraden� ze skladi?te a�bot. Vojensk� hl?dka zadrzuje voj�ka, ale mnoz? sympatizuj?c? obcan� pozaduj? propu?ten? hladovel�ho voj�ka. Pozdeji se hlavn? clenov� nepokoju stali hlavn? rezervou, kter� se stala deln?kem a�ryb�rem, jehoz skromn? ?lovek zabavili �lidov� milice pro �neleg�ln? obchod�.

Nakonec, n�hodn? muz umre, budova krajsk�ho v?boru CPSU je vystavena zr?cenine a�drancov�n?. Vzru?en? se zhor?uje samo. Pozdeji nekolik aktivistu obdrz? odnet? svobody od 3�do 10�let.

V?echna tato porucha jsou zn�ma prvn?mu sekret�ri; ale ani on ani jeho bezprostredn? doprovod nezmen? nic v prijat�m kurzu, �v m� hlave� to�nebude. Informace o�stavu vec? jsou dusledne slouzeny jako �triky chulig�nu�, �opil?ch pracovn?ku� atd. Syst�m m� st�le vlastn? rezervu, m�lo z�vislou na s?le lid?.

Zac�tkem cervna 1962�v Novocerkassku v Rostovsk�m kraji bylo vyznaceno hromadn?mi vystoupen?mi pracovn?ku lok�ln? elektr�rny. M?ra v?roby se zvy?uje o�30%, stejne jako re�ln� mzda. K ot�zce �Co budeme z?t� r?d? reditel podniku (ukazuj?c? na z�sobn?k, kter? se prod�v� pobl?z prodejny kol�cu): �Kdysi jsme j?st kol�ce s masem, ted budete j?st s j�try.� V?sledkem vtipn�ho vtipu je tov�rna zabaven� pracovn?ky, uzavren? strategick� zeleznicn? trate, celorepublikov� shrom�zden?.

M?sto jasn�ho dialogu, tajemn?k m?stn?ho region�ln?ho v?boru jednodu?e c?st z�balk�nu dr?ve zverejnen� v m�di?ch odvol�n? ?V KSSS.

Dave je posl�n do centra Novocherkasku, pomerne volne obch�z? n�drze na silnici. Gener�l M. Shaposhnikov odm?t� pouz?vat obrnen� automobily sv?ch jednotek proti deln?kum. Krome toho objedn�v� motorizovan� pu?ky, aby vypustili karabiny a�kulomety, pred�vali munici. Toto re?en? umoznuje udrzovat dobr� jm�no, zivoty tis?cu lid?, ale (tri roky po psan? dopisu sovetsk?ch spisovatelu, V?borem Komsomolu a�rektory vysok?ch ?kol) podporuje p�ci ze sv�ho postu.

Retezec voj�ku Vojensk?ch jednotek (VV) s automatick?mi zbranemi je vybudov�n v bl?zkosti budovy mestsk� strany. Nekdo Azizov otev?r� ohen a�zabije prvn? pracovn?ka. Pro um?sten? nebo ne, ale bereme na vedom?, ze v centr�ln?m Rusku VV jednotek obvykle vybaveny rekrutuje z�takzvan?ch n�rodn?ch republik jizn?ho (nebo obecne, i�kdyz nemaj? z�dnou st�tn? pr?slu?nost). Je snadnej?? potlacovat protesty �st�totvorn?ch lid?�. Prvn? salva je nasmerov�na pres hlavu�� ale tak pod kulickami sed? na stromech deti ze sirotcinky. Zahlceni deti kric? dav spech� kupredu, k pozorov�n? v?strely, ale nevydrzel hust� ohen rozpt?lit. Podle ofici�ln?ch ?daju zemre 26�lid?. Dal??ch 11�?castn?ku nepokoju, i�kdyz jen t?m, ze v popred? lid? protestuj?c?ch, kter� byla identifikov�na KGB operativn? videoz�znamem a�str?lel o�neco pozdeji.

�Chru?cov miluje kukurici. Tato plodina je skutecne, velmi plodn� a�uzitecn�. Nicm�ne, po zpr�ve tajemn?k �Na kultu osobnosti� v�roce 1956, tento komplex je autorit�rsk? syst�m, ve v?ech jej?ch nebezpecn?ch metast�z nebyly prekon�ny. N�mitka vuci n�celn?kovi, nejak? lidsk? diskurs s n?m je st�le nebezpecn?�� i�kdyz ted to�nen? v�? zivot, ale jen va?e postaven?. Nejdulezitej?? je tady mozn� nedustojn� napodobov�n?. Takze �jen pro pr?pad�, aniz by�do?lo k v?znamn?m podrobnostem, vedouc? predstavitel� na m?ste prin�?ej? my?lenku prvn?ho tajemn?ka na absolutn? absurditu. T�mer ve?ker� dostupn� plocha je os?dlena �Kr�lovnou pol?�, az po ?zem? D�ln�ho severu.

To�v?echno konecne vycerp�v� kazd�ho. Rept�n? lidu, i�kdyz s neprijateln?m zpozden?m bolestn�, se prom?t� do v?ce ci m�ne koherentn? akcn? vlivn? funkcion�ri. V roce 1964�se zb?vaj?c? zbytek v Pitsunda NS Chru?covsk�ho prezidia Nejvy??? rady zbav? moci. Predstava, a�tak, �just in�case� uspor�dat b?val? gener�ln? tajemn?k autonehode, nov� nen? tak masozrav� v?ce kolegi�ln? veden? zam?tnuta. Prinejmen??m tentokr�t ?stredn? v?bor zachov� tv�r pred sv?mi obcany a�mezin�rodn?m spolecenstv?m. Nikita Sergejevic zije v zemi, v dom�c?m vezen?, roste n�dhern� rajcata a�poslouch� na rozhlasov�m hlasu Ameriky. V roce 1971�m?rne um?r� na srdecn? z�stavu.

Soukrom? zivot. Je zenat? trikr�t, ?est det?. Prvn? syn, st?hac? pilot Yak-7�poruc?k, zemre v leteck� bitve (Kaluga kraje, 1943).

�Kazdop�dne je Khrushchev krokem vpred ve srovn�n? se Stalinem. V?echno, jak v?me, by�melo b?t posuzov�no v?lucne ovoc?m. Argumenty ve stylu: �Ale koneckoncu, chtel jsem neco jin�ho, vznikly zvl�?tn? okolnosti��� ve v?poctu, jsou spravedlive neprijaty. Na prvn?m tajemn?kovi lid� (zde a�tam) dost�vaj? mal� mnozstv? uzitecn?ch b?lkovin a�vitam?nu. Stalin, po pouh?ch trech letech po vydatn� a�dokonce i�prosperuj?c? NEP zabije alespon 4�miliony lid? masov� migrace, hladu a�po dal??m petilet�m obdob? (d�le jen vrcholek represe)�� milion kulky a�mucen? v t�borech a�sklepu NKVD. Nev?me, na co je?te Joseph mohl myslet na konci ?edes�t?ch let, aby se mohl pobavit ve st�r?, ze zustane nazivu. Za Chru?cova, z�dn� v�lka (potlacen? madarsk?ch fa?istu v roce 1956, nepoc?t�)�� s jejich ctyrmi Dzhugashvili (vcetne Koreji, uz balancuje na pokraji jadern� konfrontace). Nikita pripou?t? smrt nekolika des?tek lid? v Novocerkasku�� kdyz Stalin mer?tku rolnick?ch povst�n? (. Letech 1929�1932) dosahuje velikosti druh� obcansk� v�lky.

Tret? gener�ln? tajemn?k�� Leonid Breznev je dal??m mal?m krokem smerem k prosperite SSSR a�mozn� i�cel�ho lidstva.




Pracovn?ci jako vudci: Ivan Likhachev, Andrei Stakhanov





Ivan Likhachev






���-3






ZIS-5, legend�rn? dom�c?�vuz



Ivan Likhachev. Narozen?�� 1896, s. Ozertsy Tula region �.okonchanie venkovsk� ?koly, pr�ce jako mechanik v tov�rne Putilovsk� behem prvn? svetov� v�lky�� sluzbu jako n�morn?k v Baltsk� flotily. Od roku 1917�do roku 1921. Likhachev je velitelem v c�stech Cerven� arm�dy a�dokonce zamestnancem Cheky. D�le�� studium na b�nsk� akademii a�Leningrad elektromechanick? institut. Z?sk�n? pr?li? mnoha, ne vzdy pouziteln?ch v praxi, znalosti rozru?? budouc? lidov? komisar. Ode?le z�univerzity a�na pr?kaz komunistick� strany stoj? v cele Moskevsk�ho automobilov�ho z�vodu (1926). Z�vod byl zalozen v roce 1916, pred konecn?m zr?zen?m sovetsk� vl�dy, dok�zal vyrobit asi 1300�vozu Fiat. Prvn? ?spech MAZ v SSSR�� uvolnen? desetihodinov�ho voz?ku AMO-F-15�v listopadu 1924. Zaj?mav� je, ze potrub? �American�, a�to�i�s dod�n?m v zemi sovetu od oce�nu, stoj? desetkr�t levnej??, nez to�delalo na z�soby dom�c?ho analogu.

Z�mal�ho a�?patne vybaven�ho podniku, ve skutecnosti�� velk?ch oprav�ren, 30let? rezis�r velmi rychle vytvor? auto gigant. Ivan nav?t?vil tov�rny Henryho Forda v Americe koup? �Buick�, prin�?? do hlavn?ho mesta, krome implant�tu na VMS (od roku 1931�� �Stalinovy z�vody�), mnoho technologick?ch inovac?. Ve stejn�m roce, zalozen? na americk�m Autocar-5S, byl vytvoren AMO-3, prvn? n�kladn? vuz v SSSR. Likhachev se osobne ?castn? moskevsk�ho a�Leningradsk�ho rally. V roce 1934�objem v?roby automobilu ruzn?ch ?prav dos�hl 100�000�rocne.

V roce 1939�byl Likhachyov jmenov�n lidov?m komisarem prumern�ho prumyslu SSSR. Neco nen? tak ?zkostliv?, �v?kon rozhodnut? vl�dy� na �dodrzov�n? discipl?ny�, na pracovi?ti, a�Ivan se vr�til do tov�rny. Hlavn? my?lenkou automobilky je �iniciativa ze v?ech stran na v?ech ?rovn?ch�. V?kon automobilu dosahuje 150�000�rocne. V r?jnu je elektr�rna evakuov�na do Uralu, kde na jej?m z�klade vznik� nekolik v?konn?ch high-tech podniku ruzn?ch profilu.

V?znamn?m ?spechem (dle n�zoru autora)�� v roce 1951�se spolecnost organizuje v?robu kvalitn? ZIL chladnicek pro ?irok� vrstvy obyvatelstva SSSR.

A�samozrejme diskutabiln? model spolupr�ce je vytvoren?, na z�klade dokumentace a�sovetsk?ch pracovn?ku automobilce �1�v C?ne (1953). Pozdeji, dar od Sovetsk�ho svazu, stejne jako to, �k pos?len? pr�telstv?�, spolecnost obdrz? n�zev prvn? automobil Works (FAW), a�dodnes zust�v� l?drem v automobilov�m prumyslu v C?ne.

�Posledn? sovetsk? n�kladn? automobil -. ZIL-4331, celkov? objem 1,6�milionu, rostlina vydala jiz na pokraji rozpadu SSSR. V roce 2016�v Moskve spr�va rozhodne opustit produkci, znicit zb?vaj?c? budovy a�pouz?t hodne voln?ch prostor pro v?stavbu elitn?ch obytn?ch komplexu.

�V letech 1953�1956. Likhachev�� ministr silnicn? dopravy a�d�lnic SSSR. Nemel odej?t a�opustit tento svet v cervnu 1956, Moskva Automobile Plant (MAZ, b?val? ZIS, a��Plant Pietro Ferrero�) je n�zev I. D.�Lichacev (ZIL).

Soukrom? zivot. Jeho manzelka je Anna a�jej? jedin� dcera. Z�liby jsou v�?niv?m fanou?kem.






Andrey Stakhanov



.Andrey Stakhanov. Narozen?�� 1905, d Meadow Orel region (u�Orla)�� pr�ce jako past?r, pak na dole �Central-Irmino� Luhansk regionu vudce a��klasick� jako horn?k.. Vedouc? dolu, aby se vyhnul obvinen? z�nicen?, potrebuje hlasit? ?spech. Aby se zamezilo zv??en? v?stupn? normy (tedy nastaven?m pomeru �mnozstv? uhl? tezeno�� vydelan� pen?ze�) horn?ci odm?taj? pod?let se na akci. V?ichni s v?jimkou Aleksey Stahanovov� s nad?en?m prijali a�dokonce vyvinuli my?lenky organiz�tora strany Konstantina Petrova. V noci 1. srpna 1935�Stachanov �zved� 102�tun uhl?, nam?sto 7�tun, c?mz zvy?uje produktivitu pr�ce 14kr�t. Z�kladem rekordu je dukladn� pr?prava pr�ce jedin�ho �?ampi�na�; Predlisek arch kotevn? ?chyty stabilizaci tlaku v pneumatick� vrtacky (vzhledem k pozastaven? druh�), dostatecn� osvetlen? organizace, a�tak d�le. Krome toho, protoze v tomto pr?pade pouz?v� �progresivn?� platebn? styk. Nyn? je ve?ker� uhl? prideleno samotn�mu jatecn?kovi a�d?lo jeho pomocn?ku�� kvalifikovan?ch ?ic?ch stroju proch�z? samostatn?m grafem. Stakhanov obdrz? 220�rublu, m?sto obvykl?ch 25�30�dolaru. Neexistuj? z�dn� informace o�pr?jmech jeho dvou spolecn?ku.

�Alexei vede dom�c? top mosazi s potleskem a�kvetinami, a�pak ode?el, spolu s civiln? zena Evdokia (cik�n), pred bl?z?c? se hrozbou fyzick�ho znicen?. V noci se vrhli do dver?. Evdokia skr?v� ve sklepe sv�ho manzela, popadne nuz a�slibuje presn� ?dery prvn?, kdo prevezme prahov?ch� z�palem �kamar�du� Alexei m�lo ustoupila.

A�osud bere A. Stakhanov od temn?ch kobk�ch az z�bavn?ch aktivit, predstaven? v predn? c�sti skupiny pracovn?ku a�studentu, obaluje str�z krouzek. Manzelka Alexei zmiz?�� die z�tajn?ch potratu, jde do t�bora (opu?ten? det? do jej?ho manzela), odm?tl veden? jako �?patnou� spolecn?k kladiva, nebo neco jin�ho�� nev?me presne.

�Na ?koln?m koncerte se stahanovi sezn�m? s 14letou Galinou. T�mer form�ln? d?vka� ne ze odpov? na 30�let�ho hrdinu pr�ce s reciprocitou, ale neprotestuje. Rodice, kter? se staraj? o�blaho sv� dcery, pripisuj? j? 2�roky zivota a�ozen?�se.

V roce 1936�se mlad? lid� prestehovali do Moskvy. Stacanov studuje na Vysok� ?kole prumyslov� zvolen do Nejvy???ho sovetu SSSR� bydl? v proslul�m dome na n�brez?, obdrz? osobn? auto. ?spech deln?ka je osobne sledov�n Josefem Stalinem (casto pozve jednoho na veceri, precte predn�?ky). Ve skutecnosti se st�v� �kmotrem� horn?ka. Novin�rka udelala chybu a�volala Andrei Stakhanov Alexei. Vudce r?k�: �Je to�dobr� jm�no�� Pravda �nemuze lh�t� a�n�zor na to, co jeho obl?ben� nemel z�jem, rozhodl se ps�t �spr�vn?��pas.

Vasilij Stalin se st�v� bl?zk?m pr?telem a�pit?m spolecn?kem stahanovcu. Spolecne jdou do prudk?ch zat�cek, zlomit Stacanov GAZ M-1, smerov�n? hotelov� restauraci �Metropol�, chytat ryby ruce ve sv�m akv�riu, atd� Na konci, znepokojen? nad stavem sv�ho syna, Stalin vys?l� selhal komisare uheln�ho prumyslu v Karagande (Kazachst�n), kde se st�v� ?�fem dolu.

V roce 1943�se Alexej Grigorievich vr�til do Moskvy do b?val�ho pozoruhodn�ho bytu (n�brez? Berestenevsk�). Pracuje v �sinekura��� v cele odvetv? socialistick� souteze lidov�ho komisari�tu, jej?z hlava a�ne, a�nen? nijak zvl�?t truchlit.

V roce 1957�Chru?cov, z�nejak�ho duvodu chce videt Stakhanov bl?z ke skutecn� produkci, pusobit kancel�re Alexej a�vysvetlil celou situaci. To�je ve skutecnosti nezbytn� pro zahranicn? spisovatele, kter? tvor? n�zor na zemi sovetu. Hrdina pr�ce nemus? proj?t hloup?mi dokumenty na stole. �Jsem horn?k s�m���� pron�?? Nikita, ale jeho Stakhanov okolku prest�vky. �Jak? druh (obsc�nn?ho slova) horn?k?�.

To�je v?echno. Docasn� �odkaz� je nahrazen celozivotn?m. Stachanovsk� rodina z�Moskvy a�petipokojov? byt s komfortem odm?t� j?t za znechucenou hlavu. V Donbassove meste Torez se Aleksey Grigorievic stane asistentem hlavn?ho inzen?ra dolu. Probl�m je v tom, ze stahanov nemuze fungovat. Plat �Lehe Stakanov� je v kazd�m pr?pade obvinen. Takze clovek se dost�v� z�t�nov�n? do kazdodenn?ho rezimu, vystupuje z�kruhu plodn� komunikace, spad� do deprese a�z�chvatu. V roce 1970, o�Stakhanov vzpomenout na �top� je posl�n k Torez K. Petrov, muze, kter? kdysi organizovan� z�znam mezn?k na jejich z�chrannou misi. Konstantin G. najde sv�ho b?val�ho chr�nence v zalostn�m stavu, pod plotem (hor??, nez si dok�zete predstavit), zlaby a�dod�v� do Moskvy. Zde je hornictv? udelen R�d hrdiny socialistick� pr�ce, milostive v?t� kolektivy pr�ce apod.,�Atd.

Po vzletu n�sleduje dal?? porucha. Stachanov jde do psychiatrick� l�cebny. Po posledn?m pr?chodu K. Petravi (1977) n�sleduje kr�tkodob� remise. Ministr se dostane do sv?ch smyslu, pripom?n� cel? svuj zivot, r?k�, r?k�, pozaduje n�vrat odveden�ho Konstantina zpet.

Druh? den Stachanov zahyne.

Soukrom? zivot: obcansk� snatek s Evdokia�� dcera a�syn. Tyto deti se docela spokojene dost�vaj? s druhou, legitimn? manzelkou Galinou a�dvema nov?mi sestrami. Tret? manzelstv? je uzavreno v �exilu�, t�mer n�hodne, s nekterou Antoninou a�brzy zru?eno.

Mor�ln?. Ve spolecnosti, kde jsou v?echny form�lne stejn�, informacn? hlad je obzvl�?te akutn?. Kvuli jej?mu uklidnen? jsou organizov�ny ruzn� druhy pracovn?ch �z�znamu�. Zivot je podstatou novinek. Soci�ln? r�d, kter? ofici�lne umoznuje stratifikaci, nebo alespon nejakou nerovnost lid?, zaz?v� podstatne men?? pot?ze pri pr?prave chutn?ch informacn?ch pokrmu.

Ve spolecnosti rovnosti jsou tendence bezmy?lenkov� imitace siln�. Zku?enosti v?ce ci m�ne uzitecn� pri tezbe uhl? se pren�?ej? do medic?ny, vedy, umen? (jsme povinni d�t vzd�lenej?? zuby, objevy, produkce) a�smutne sluzbu st�tn? bezpecnosti. Od poc�tku roku 1937�represivn? org�ny na zemi soutez? o�pocet zabit?ch lid?, predkl�daj? �protiopatren?� ke zv??en? Stalinov?ch kv�t a�tak d�le.

Jsou zamestnanci pripraveni nebo nejsou pripraveni odpovedne r?dit nejdulezitej?? podniky st�tu? Odpoved ve veci Stahanov je �Ne, to�jim hroz? s nerv�zn? poruchou.� Ale tak� zn�me dal?? pr?klady, zde, ano, n�morn?k Ivan Likhachev (dva kurzy b�nsk� akademie), ve star?ch d?ln�ch vytvoril velkolepou automobilovou v?robu. V?sledek: �Dobre, a�je to�dobr�, ale meli byste b?t pripraveni na takovou transformaci a�vzdy se d?vat na nohy.�




Alexej Kosygin, Leonid Breznev, Dmitrij Ustinov





Alexej Kosygin



Alexej Kosygin. Narozen?�� 1904, St. Petersburg� v letech 1919�1921, ?rad pr�ce v Rud� arm�de, studovat Petrohradu kooperativn? ?kolu, pr�ci� vedouc? pl�novac?ho oddelen? sibirsk� Svazu spotrebitelu. V roce 1930�se Alexej Nikolayevich vr�til do Leningradu, vstoupil do Leningradsk�ho textiln?ho institutu (proste �Rag�) a�ukoncil ho. Od roku 1936�pracuje jako mistr� vedouc? tov�rn? zmeny a�o�rok pozdeji se st�v� reditelem.

ze loni nemuzeme r?ci, ze student m� v?jimecn� vlastnosti manazera a�brilantn?m charismatem, ale voln� pole dukladne oci?tena od Velk�ho teroru v roce 1937�s nejvet?? pravdepodobnost?, mnoho zahynulo mohlo zast?nit Alexej Kosygin�� ze bychom se nikdy nedozv?me� V t� dobe, jak v centr�ln? oblasti RSFSR kazd? funkcion�r je podporov�na nekter?m z�potlacovan? (tahem do propasti a�chr�nenec) st�tn?ka, n�? hrdina je v relativne klidn�m Sibire. Nav?c, bez rozumn�ho vysvetlen? duvodu, Kosygin s�m ucinil Stalin. Takze po nejak�m houp�n? se Alexej Nikolajevic stal v roce 1939�lidov?m komisarem textiln?ho prumyslu SSSR. Behem v�lky, zast�val ruzn� pozice odpovednosti, evakuaci tov�ren az po Ural (v?ce nez 1500�velk?ch podniku), pracuje na �z�chrann� lano� do oblezen�ho Leningradu, a�tak d�le. N.�V roce 1948, presto, ze je bl?zko k lidem, oznacovan� jako �nepr�tele lidu �Kosygin dok�ze prez?t pr?pad� Leningradu�. St�v� se m?stopredsedou Rady ministru SSSR a�tak� kandid�tsk?m clenem politbyra CPSU (B.). V l�te roku 1953�vedl Alexej, Ministerstvo prumyslu potravin�rsk?ch v?robku, kter� se shrom�zdilo z�nekolika ministerstev, d�v� tomuto projektu krok a�vrac? se do sv�ho predchoz?ho stanoviska. Jiz pod Breznevem se v roce 1964�stal A. Kosygin vedouc?m vl�dy (ano-ano) SSSR.

Slavn? �zlat? petilet? pl�n� Kosygin zac?n�. Na jedn� strane nen? nad?en? a�duchovn? s?la lid? ?plne vyschlo. Na druh� strane vl�dn? struktury opustily puvodn? revolucion�ri; snaz? se alespon naivne, rudne a�ne?ikovne, ale st�le vytv�rej? nov? spolecensk? r�d. Situace je podobn� tomu, jak l�kari jsou udrzov�ny v zivote pacienta: zmena kap�tka, sledovat ventilaci plic, nekdy dokonce prov�det v nemocnicn? chodbe. Den za dnem, stejn� j?dlo. Takze to�muze trvat dlouho� ale nen? to�tak. Spr�vne se rozv?jej?c? organismus bojuje s nemocemi nez�visle� a�roste. Pro zivot clovek potrebuje sen a�cek� na z?trek� prinejmen??m verit, ze se ve sv� dobe stane neco velmi dobr�ho. ?rady prest�vaj? vyr�bet ani takov� sliby. Samotn� aktivita lid? je v lokalit�ch mechanicky zhasena.

Nicm�ne, nejak? racion�ln? pr?stup k organizaci ekonomiky prin�?? ovoce. N�soben? n�rodn?ho duchodu dosahuje 33% rocne. Podniky roz?iruj? svou nez�vislost. C�st zisku neprech�z? pr?mo do st�tn?ho rozpoctu, ale zust�v� pro rozvoj podniku, pr�mi? a�pripojen?ch ?kol�� matersk?ch ?kol (tzv. �Soci�ln?ch�). Reditel nemus? odeslat v?sledn? n�rust v kapse jen pro sebe, miluje ?cetn?, sekret�rky, ale obecne mezd fondu pro pres?dlov�n? pracovn?ku kazdodenn?m zivote, nov�m stadionu, nebo v j?delne�� pros?m.

Komplex produkuj?c? ropu a�zemn? plyn z?sk�v� siln? v?voj. Ve skutecnosti byla v dob�ch Alexeja Kosygina vytvorena ve?ker� infrastruktura, kterou nyn? pouz?vaj? oligarchov堖 �pr�tel� sebe��� ropn� plo?iny, potrub?, silnice, mesta a�mesta na Sibiri. Nicm�ne z�mnoha duvodu, kter� nebyly zcela pochopeny, vedouc? vl�dy nemuze zajistit v?voz zpracovan?ch v?robku.

S?la Alexeiho Nikolajevice je na n?zk� ?rovni. V roce 1968�ztratil dulezitou duchovn? podporu�� manzelku Claudii Andreevny. Po 6�letech nastane mrtvice.

V roce 1979�A. Kosygin, jedin? clen politbyra, proste kategoricky nam?tal proti zaveden? sovetsk?ch vojsk do Afgh�nist�nu. Ale b?val? princip primeren� kolegiality Brezneva uz nepracuje. Predseda m� cas prispet k organizaci olympijsk?ch her v Moskve v roce 1980, nez predloz? z�dost o�p�ci v souvislosti se zhor?en?m zdrav?. O�t?den pozdeji b?val? ?�f vl�dy SSSR opou?t? st�tn? dachu, prestehuje se do skromn�ho bytu a�bere s sebou pouze osobn? veci a�knihy. Alexej predpokl�d�, ze se v?echno pokaz?, jeden�ct? petilet? pl�n 1981�1985. bude ?plne, v z�dn�m pr?pade �zlat?��� ale uz nemuze nic delat�

N�hrady pro A. Kosygina�� zodpovedn?, podnikatelsk?, skromn? v zivotn?m stylu� ne pitom? st�tn?k,�ne.

Soukrom? zivot�� jedin� manzelka, Claudia Andreevna, dcera. Hobby�� lyzov�n?, kanoistika, proch�zky po horsk?ch stezk�ch.






Leonid Breznev



Leonid Breznev. Narozen?�� 1906, s. Kamenskoye (Dneprodzerzinsk), Ekaterinoslavsk� provincie (nyn? Dneprovsk� oblast, Ukrajina), � pracuje v ml?ne, studoval na Kursksk� rekultivacn? ?kole. Do roku 1929�� L. Breznev�� geodet a�geodet. Osud ho d�le vede do mocensk?ch kancel�r?, kde Leonid Ilich praktikuje dovednosti nejen pozemku na pozic?ch m?stopredsedy okresn?ho v?konn�ho v?boru a�z�stupce vedouc?ho spr�vy Uralsk� zemsk� spr�vy. Leonid Breznev zvy?uje kvalifikaci na univerzit�ch v Moskve a�Dneprodzerzynsk, slouz?c? v arm�de, dustojn?k tanku, se stal region�ln?m v?boru tajemn?k Dnepropetrovsk Komunistick� strany Ukrajiny. Behem Velk� vlasteneck� v�lky vedouc? politick�ho oddelen? 18. arm�dy, plukovn?k Brezneva, zejm�na, organizov�n? odpor sovetsk?ch vojsk v predmost? �Mal? Zeme� bl?zk� Novorossijsk. Pripomenme, ze predmost? vzniklo 4. ?nora 1943�jako v?sledek c�stecne ne?spe?n�ho provozu Rud� arm�dy k osvobozen? mesta Novorossijsk. Hlavn?, n�morn? a�leteck� ?tocn� s?ly, kvuli nedostatecn� podpore poz�ru, jsou ustupuj?c?, pomocn�, pouz?vaj?c? zachycen� zbrane, strelivo apod., Zachycuje ?zem? pozdeji nazvan� �Mal� Zeme�. Voj�ci buduj? s?t z�kopu, dugoutu a�br�n? predmost? 225�dn?. Brig�dn? komisar LI Breznev je na fronte, vede kurzy, kter� se nyn? naz?vaj? �tr�ninkem pro budov�n? t?mu� a�obecne se ukazuje, ze nen? ?patn�. 24. cervna 1945�se gener�lmajor Leonid Ilyich z?castnil V?tezn� prehl?dky na Rud�m n�mest?.

�Podle nekter?ch zdroju je Leonid Breznev jedn?m z�deseti ozbrojen?ch gener�lu, kter? pri?li do Kremlu kvuli zatcen? L. P.�Berie.

Vzhledem k tomu, pod�n? Chru?cov, LB, kter? se stal prvn?m tajemn?kem Komunistick� strany Kazachst�nu, veden� v?voj panensk� pudy, stejne jako v?stavbu kosmodromu Bajkonur.

Od kvetna 1960�L. Breznev�� predseda prezidia Nejvy???ho sovetu SSSR. Zn? to�velmi, velmi solidn?, ale hlavn?m tajemn?kem tohoto syst�mu je prvn? tajemn?k ?stredn?ho v?boru. V roce 1964�Khrushchev propustil Brezneva z�vysok�ho postu a�nahradil ho (jeho pr?telkyni) Anastas Mikojan. Breznev, jiz se sv?m dlouholet?m pr?telem, Nikolajem Podgornym, prvn? tajemn?k Komunistick� strany Ukrajiny, sekret�r (jeden z�nekolika) ?stredn?ho v?boru a�dal??ch z?castnen?ch stran, je na ?pici. Na mimor�dn�m zased�n? predsednictva, kter? se svolal, Leonid Breznev uspokojil sv�ho b?val�ho patrona s dukladn?m odloucen?m. Nikita si uvedom?, ze do kouta, rekl Mikojan (�Nebudu bojovat�), a�na druh�m zased�n?, rekl: �V posledn? strana rozrostla a�muze ovl�dat jakoukoliv osobu� (volba�� �delat bez krve�), je vyrazen z�Big Hry pro odchod do duchodu.

Takze v roce 1965�zac?n� Zlat? petilet? pl�n Kosygin. Skutecn� spokojenost obcanu se v tomto obdob? zvy?uje o�v?ce nez 2,2kr�t. D� se r?ci, ze nyn? se uskutecnuje kolektivn? veden?: pet nebo ?est clenu ?stredn?ho v?boru je v?znamn� m?sto �vudce�. Celkove ale st�le neexistuje syst�m zpetn� vazby se st�tn?mi org�ny. V?e muzete menit pouze v pr?pade, ze napr?klad v�? dopis (jeden z�mnoha tis?cu) je publikov�n v centr�ln?ch novin�ch.

�Melo by�se to�opakovat. Obrovsk� zeme vl�dla 5�6, mozn� 10�lid?�� �Pr�tel� gener�ln?ho tajemn?ka. To, samozrejme, je mnohem lep??, nez pouze za predpokladu, rozmary jeho rozdelen? psychiky �vudce�, ale tito lid� napravit, v pr?pade z�vazn� chyby, nebo muze b?t dokonce pr?mou zradu z�jmu zeme, tam je proste nikdo. Obcansk� instituce, spolecenstv?, predev??m nez�visl�, mluv?c? lid�, nen? (nebo �bezpecnostn? sluzba� okamzite prijme pro du?evne nemocn�). Podobn? syst�m se vyv?j? ve vede, umen? a�ve v?ech odvetv?ch prumyslu. Umeleck� rada neumoznuje vytv�ret kreativn? skupiny. ?�f KGB Jurij Andropov, kvuli �ekonomick?m skautum�, kter� miluje, vede skupiny iniciacn?ch mistru do neohrozen�ho obra VNIITSEVT, bezdecne kop?ruje IBM 360; zcela zastavit cel? v?voj dom�c?ch poc?tacu. V roce 1969�American� delaj? celosvetov? prulom: vytv�rej? poc?tacovou s?t ARPANET, spojen? mezi vedeck?mi institucemi Spojen?ch st�tu, Anglie� cel? rozvinut? z�padn? svet, prototyp modern?ho internetu. V SSSR tento epoch�rsk? pohyb zust�v� prakticky nepov?imnut?.

A�v?echny takov� veci.

Pod Chru?covem se pet milionu siln?ch sovetsk?ch vojsk a�n�mornictva znacne snizuje. To�je samozrejme dobr� vec. Ov?em dustojn?ci jsou vystaveni neprijateln�mu pon?zen?. Ano, neved?, jak delat neco casteji, casto koloni�ln? velvyslanci mus? obsadit velmi nepodstatn� pozice, az na kolektivn? past?re; ale koneckoncu, ch�peme, ze to�nen? zpusob, jak s lidmi jednat.

Kdyz Leonid Breznev a�jeho kamar�di, ozbrojen� s?ly SSSR (ne omezit, napr?klad high-probud?me vedom? lid?) a�obrann? prumysl, vynikaj?c? pomst?t. Obrnen� vozidla jsou vyr�bena. Mnoho, mnoho tanku a�obrnen?ch person�ln?ch nosicu. V?echny jsou ulozeny v rozs�hl?ch pol?ch, pod ?ir?m nebem, v cel�m SSSR a�tam, bez r�dn� ?drzby a�pozornosti, postupne zemrou. Zeme NATO se zameruj? na vrtuln?ky, prostredky protivzdu?n� obrany, r?zen� strely a�dal?? v?robky ?pickov?ch technologi?; vysok� mobilita a�efektivita. Jak uk�zala praxe, je toto rozhodnut? zcela vhodn�. Napr?klad v Afgh�nist�nu sovetsk� tanky T-64, T-72�(s m?rn?m prev??en?m zbran?, velmi zraniteln� shora, hladov� a�nadv�ha) neucinil hodne dojem na Mujahideen; zat?mco vrtuln?ky Mi-24�� v?ce�nez.

V?daje na obranu na internetu, specifick� pocty a�ne zdlouhav� ?vahy o�dan� t�ma, je sp??e obt?zn� naj?t. Pomer vojensk?ch v?daju do souhrnn�ho rozpoctu oponentu ponekud duveruje: SSSR�� 18%, USA���6%.

Pocet sovetsk� arm�dy se zv??il z�2�milionu v roce 1970�na 5,5�milionu. V roce 1985. A�jak jsme, moji pr�tel� ved?, dnes je obrovsk?, ale nemaj? motivaci vojensk� arm�da nezarucuje bezpecnost a�integritu st�tu. Naopak, prisp?v� k jej?mu rozpadu v?emi mozn?mi zpusoby.

�Od roku 1964, pln? v?kon, kter? kombinuje nejpokrocilej?? zeme svetov� socialistick� organizace �Rady vz�jemn� hospod�rsk� pomoci� (RVHP). Zac�tek, pripom?n�, je presvedcen o�rozhodnut? Stalina (1949), stejne jako o�skutecn�m pr?jmu pro ?drzbu budouc?ch satelitu v letech 1945�1947. Napr?klad jeden jedin? Rumunsko (agr�rn? zeme), ned�vn? spojenec nacistick�ho Nemecka, kter� ztratila ve v�lce 0,5�mil. Jeho voj�ci (a�prispel k smrti, pravdepodobne srovnateln? pocet sovetsk?ch voj�ku) bezduvodne obdrzela 480,000�tun p?enice a�kukurice. Behem stejn�ho obdob? zemrelo v Sovetsk�m svazu na hladoven? nejm�ne 800�000�lid?, vet?inou kolektivn?ch zemedelcu a�(bez jak?chkoli pr?delu) zdravotne postizen?ch veter�nu.

Pokracov�n? CMEA obecne odpov?d� jeho zac�tku. Menou organizace je tzv. Transferov? (bezhotovostn?) rubl. Pen?ze, kter� nelze inkasovat, predstavovan� formou vyzv�nec? mince nebo krupav� noty�� jsou mrtv�. Nav?c pres n�rodn? n�zev; �Rubl�, Sovetsk? svaz nem� v podstate z�dnou moznost tisku tyto znaky tolik penez splatit v?echny dluhy, a�koupit v zem?ch�� cleny zboz? RVHP tak dlouho, jak to�d�t do prodeje. V tom je menov� politika Sovetsk�ho svazu radik�lne odli?n� od menov� politiky ve Spojen?ch st�tech. Americk? Fed del�, je, ze skutecn� pen?ze�� ?edozelen� dolaru, kter� i�pres jejich teoretick� nen? doprov�zena zlatem, je mozn� c?tit se schovat do kapsy platit za n�drz, nebo, rekneme, Big Mac. Zeme�� satelity Spojen?ch st�tu, a�to�nejen, dychtive skupovat skutecn� bankovky zavedeny do vnitrn?ho obehu, pricemz mezi sebou a�se svetem. Ne docela upr?mn?, ale v?ce nez efektivn?. Rothschildov�, Rockefelleru, sen�tori a�prezidenti� cel? americk? n�rod pochop?, ze pr�tel� jsou st�le sed? v krku, kter? se c?t? dluzn?ku, v�s zrad? v kazd�m vhodn�m okamziku.

�V roce 1965�SSSR udelila Polsku licence, pln? cyklus v?roby nejobl?benej??ch vrtuln?ku AN-2�a�Mi-2. Samozrejme je to�jen jeden z�mnoha pr?kladu vz�jemne prospe?n� spolupr�ce. Vet?ina prumyslov� v?roby, dopravy, kapacity ve v?chodn?m bloku (Var?avsk? pakt, CMEA) byla zalozena Sovetsk?m svazem. Z�sadn?m rozd?lem mezi organizac? Var?avsk� smlouvy (z�roku 1955) a�NATO je, mimochodem, ze znacn? pod?l spolecn?ch zbran? produkuj? z�padoevropsk� zeme. To�je jejich pr?spevek k Severoatlantick� alianci� kter� muze b?t nahrazena zdroji, nebo proste (ziv?mi) penezi. Ve v?chodn?m bloku dod�vaj? zbrane pro t�mer 8�milionu voj�ku prumyslov� kapacity Sovetsk�ho svazu. Nebo SSSR mus? koupit tyto zbrane�� venovat, napr?klad pro Mi-2�v??e uveden�ho, s socialistick�ho Polska prevoditeln� (op?raj?c? se o�skutecn� zboz? a�zdroju) rublu. Odhad celkov� pomoci Kuby, Severn? Koreje, C?ny, Ir�ku, Indie, Egypta, S?rie, Libye, Vietnam, Laos, Afgh�nist�nu, Alz?rsku, Etiopie, Som�lska, Alb�nie, Nikaragua a�dal??ch mimoevropsk?ch socialistick?ch (nebo jen �pr�telsk?ch�) zem? zt?zit, ale na z�klade nekter?ch ?daju se zd�, ze pocet �400�miliard nedevalvovan?ch dolaru� se zd� b?t hodnovern?. Ze, alespon priblizne, prev�st tuto c�stku do modern?ho ekvivalentu, by�mely b?t vyn�sobeny 0,4�bilionu az 4. Presto by�to�b?t v?ce ci m�ne tolerantn?, pokud z�tohoto daru byl alespon nekter� ekonomick�, a�to�i�pouze mravn? n�vrat. �Kdo skl?z? d?vka, ze i�tanec��� zn�m?, psychologicky ospravedlniteln� pozice v tomto pr?pade nem� z�dn? vliv. Sovetsk? svaz se krm? jeho �holky�, rok co rok, cek� na l�sku, ale vykazuj? urcit� nad?en? jen tehdy, kdyz dal?? dod�vky zbran? a�potravin. Ve stejn� dobe, prov�zen? chovaj? ve vztahu k �ucitele� je velmi agresivn? a�hrub?. Tak, Alb�nie jednodu?e odv�d? od Sovetsk�ho svazu ctyr ponorek se s?dlem v Vlora, Kuba fyzicky br�n? rozebr�n? raketov?ch syst�mu na sv�m ?zem? atd Dva skutecn� demokracie nikdy bojovat proti kazd�mu jin?, autokratick? nebo totalit�rn? -.. Je to�v soucasn� dobe. To�v?e z�vis? na rozmaru chyb? skutecn� spojen? s lidmi z�princ m?ru zaludku tr�vic? pot?ze, migr�ny, bolesti zubu, viden? v noci �prorock� sp�nku, nervov� choroby, nebo krize stredn?ho veku. Nepochybne, sovetsk? lid odrazuje takovou vec jako v�lka mezi socialistick?mi zememi: Etiopie a�Som�lska, C?ny a�Vietnamu, � potlacen? sovetsk?mi vojsky v predstaven? Ceskoslovensku, stejne jako, samozrejme, t�mer vylila do tret?ho svetov�ho konfliktu Sovetsk�ho svazu a�maoistick� C?ne.

Pomoc Unie do africk?ch zem? m� za n�sledek konec (vedle a�dal??ch faktoru) k p�du rezimu apartheidu v Jizn? Africe, vyhn�n? stovek tis?c evropsk?ch kolonistu s rozvinut?mi zememi; Dive kdysi prosperuj?c? n�rod do chaosu.

�Takze, zeme socialistick�ho t�bora jen mluvit nekdy o�sympati? pro Sovetsk? svaz�� ale podstatn? dukaz t�to l�sky nen? k dispozici. Z�dn� sovetsk�, elegantn? a�velmi levn� stredisek v v?tezn?ch oce�nu z�jezdy Vietnam, Laos, Egypt, S?rie� Kuba. Tyto zeme neprij?maj? platby v neco dobr�ho sovetsk?ch rublu� Nakonec, pochopen?, ze �d?vky� obchodn?ci jednodu?e �dynamit� jeho patrona, prich�z? na vedom? sovetsk�ho lidu (dokonce, jak se zd�, jeho nejvy???ho veden?).

Pr?stup k podnik�n? ve Spojen?ch st�tech je zcela odli?n�. Je-li urcit� zeme opravdu chce neco naucit, je povinen ct?t jeho ucitel, on je dobre placen�, dodrzovat v?echny pokyny a�b?t pripraven (pokud se neco vubec ne), aby osvezuj?c? d�vku tyc?.

Pr?klad: sovetsk? vojensk? ata?� prij?t do Libye k vytvoren? plnohodnotn� arm�dy tam, a�z�roven, aby osv?til r?zen? �Jamahiriya� o�stavbe socialismu spr�vn?. Zbrane zakoupen� od arabskou republikou Sovetsk�ho svazu o�?veru (a�t?m i�voln?, to�znamen�, ze dar) natolik, ze 300�letadel ruzn?ch typu, des?tky vrtuln?ku, 4000�tanku, protiletadlov?ch syst�mu, atd., Jsou v pou?ti, jen pokryt� kusy plachty.

V tom, ze se nejedn� o�demokratickou zemi existuj? pr�vn? predpisy podporovan� lidu stanov a�predpisu. To�v?e z�vis? v?hradne na Moammar Kadd�f?ho, jeho nejbliz?? rodinn? pr?slu?n?ci, pr�tel�, a�tak�, mozn�, ze komunikacn? dovednosti tech, kter? chtej? nejak?m zpusobem komunikovat s nimi.

Sovet?t? vojen?t? poradci izolovat zak�zat jak?koliv pohyb do 15�kilometru. ze z�kladny, odstranen? kontaktu s vysok?mi predstaviteli st�tu, pokud se najednou nemaj? sn?zit se k nemu. Vy??? dustojn?ci choul? t�mer v bedu?nsk?ch stanech, a�pro tuto chv?li je priv�den, nez je nutn�. Drobn?m p?smem na vydan� vojensk?ch a�civiln?ch odborn?ku libyjsk? pasu znamen� �zold�k s?ly.�� jedna z�odrud otroku� Hlavn?m zamestn�n?m �rabsily� easy�� ?drzbu vojensk�ho materi�lu v dobr�m stavu (Libyjci povazuj? za pod jejich dustojnost), cvicit svou vojenskou operaci, a�spr�vn� pouz?v�n?. Objednat cokoliv nejak� arabsk� a�sovet?t? vojen?t? poradci nesmej? m?t n�rok. S politick?mi tr?dami ve stylu �The prezidia Nejvy???ho sovetu SSSR se rozhodl�� libyjsk?ch ?redn?ci odej?t v tichosti.

American� zase na zac�tku, bez pokrytectv? a�pretv�rky, vytvorit skutecn? obraz o�situaci ve zvolen� zemi, organizovan� obcansk� spolecnosti, uvedou v platnost i�z�kladn? pr�vn? normy. Zav�st omezen? pohybu vojensk?ch ata?�, velvyslanci v tomto pr?pade nen? mozn�. Krome toho, opustit ?zem? vojensk� z�kladny, jako je tr�ven? voln�ho casu, v z�vislosti na pr�n? je zat?m nejen policista, ale tak� velmi obycejn? voj�k. S?dlem v?ech zamestnancu v USA a�zdoben�, samozrejme s jistou ?techu. American�� to�zn? hrd�. Berouce na vedom?, ze jako z�stupci velmoc? respektovat sebe, spoluobcan�, cest vynalezen jimi �komfortn?� z�kony, m?stn? obyvatel� tak� pronikaj? do str�zci zboznosti.

Spol�hat se na svou obcanskou spolecnost, mohou americk? poradci ?cinne ovlivnovat samotnou vl�du. Vl�da obvykle rozum? tomu, ze �vudcovstv?� se snaz? vyhnout�� nebo prij?mat masov� akce sv?ch, nyn? plne vedom?ch lid?.

Co je zde receno, muze hnevat urcit�ho cten�re: �Jak tedy, autor jasne propaguje intervenci USA.� Tak tedy, shrnme v?sledky, kter� jsme vybrali jako pr?klad Libye. V?sledkem Brezneva pr�telstv? s Kadd�f?m: 4, 5�miliard dolaru dluhu odepsan?ch v prubehu post-sovetsk� Rusk� federace, a�nezn�m� mnozstv? penez, �odpu?ten?� SSSR.. Pon?zen� dustojnost sovetsk?ch obcanu, zklam�n? v socialistick�m syst�mu. To�je v?echno. Interakce s USA a�z�padn? Evrope, Libye: Voln? pr?stup k levn� ropy, poctive zaplatil smlouvy o�n�jmu ruzn?ch specialistu a�dod�vky zar?zen?. V roce 2011�US Air Force, Francie, Spojen�ho kr�lovstv?, prispet k por�zce povstaleck� arm�dy Kadd�f?ho vojsk. Mimochodem, jiskra, z�n?z je zap�len? plamen obcansk� v�lky, je �jen� zatcen? urcit�ho aktivistu pro lidsk� pr�va. Takze zeme z�padn?ho sveta poskytuj? svou bezpecnost�� v cele s nepredv?dateln?m vudcem, L?bya se pribl?zila k budov�n? sv?ch jadern?ch zbran? (a�tak� k n�kupu v KLDR).

Takze dosud nebyla schopnost USA-EU vytv�ret demokracii v Libyi. Snad kvuli nepredstaviteln� smesi kmenu, presvedcen?, mentality, bezboznosti, atd. To�bylo nemozn� jen od zac�tku. V tomto pr?pade se zd�, ze tento c?l nebyl nastaven. Ropa a�bezpecnost pro sv� lidi�� nen? sama o�sobe ?patn�.

Demokracie, pr�vo a�por�dek a�prosperity v?ak zcela ?spe?ne realizov�n v jin?ch US ovl�dan?ch zem?�� do b?val� cleny Var?avsk� smlouvy a�republik, kter� tvor? samotn? Sovetsk? svaz. Stredem jejich krystalizace je ano, vojensk� z�kladny NATO. SSSR nebyl schopen prezentovat sv� satelity legislativn?m, soudn?m, financn?m, politick?m, obcanskopr�vn?m syst�mum, vhodn?m k pouzit?, vedouc?m k ?spechu a�Severn? Americe�� ano. A�to�je to�nejdulezitej?? a�ne ponizuj?c? dary.

Co bychom meli delat? Prohla?ovat demokracii a�obcanskou spolecnost, jako nyn? m�dn?, ?kodlivou, nebezpecnou, puvodne nepouzitelnou pro l�cbu v Rusku? Ti, kdo r?kaj?, ze jsou to�na?i nepr�tel�. Potrebujeme studovat demokracii, ladit a�vylep?ovat se, vyv?jet se na vy??? v??ky, prekon�vat Spojen� st�ty�� a�pouz?vat ji na cel� planete, dle vlastn?ho uv�zen?.

�V Brezneva SSSR sedmdes�t?ch tov�ren minul�ho stolet? pracuje, tov�rny, zametac? plynov� potrub?, olej na obdel�van?ch pol?ch behaj? radu traktoru a�kombajnu. Ale tady, v obci obchode (�Silpo�) na pultech stejn?ch sardinek v tomatov� om�cce, �batohem sn?dani�, miner�ln? vodu, chleba� Slunecnicov? olej na kohoutku, Gruzie, nen? moc dobr? caj (a�dokonce ani tehdy ne vzdy) cekanku m?sto k�vy� to�je v?echno. V mestsk?ch prodejn�ch je situace jen m?rne zaj?mavej??. Nejlep?? to, co produkuje n�rodn? hospod�rstv?, nekde to, ze pro lidi samotn� zmiz?. V?echno, co je upr?mne milov�no �obycejn?mi lidmi�, vl�da prohl�s? za ?kodliv� z�nekter?ch duvodu, nejak se snaz? udelat to�nepr?jemn� nerealizovateln�. Televize, r�dio a�tiskov� m�dia jsou pod kontrolou mimor�dne ?zk�ho okruhu stranick?ch byrokratu. Posoudit situaci, vykrikovat celou zemi, poz�dat�� a�b?t sly?et na �mal�m politbure��� je v tomto syst�mu obt?zn�. Neco podobn�ho, jiz jasne na pokraji du?evn?ho zlomu v roce 1975, prov�d? kapit�n 3. m?sto Valery Sablin; vyvol�v� vzpouru na vojensk� lodi �hl?dac?ho psa�, jde do Kron?tadtu, mluvit na ?stredn? televize, popisuj?c? n�zory z�stupcu lid?�� ale nakonec jen postrelen v suter�nu�KGB.

V roce 1977, Leonid Breznev pohne, kter?, jak to�asi vypad� pozoruhodne posiluje svisl� s?ly, a�tak�, samozrejme, sovetsk? st�t jako celek. Dne 16. cervna tohoto roku, se ve funkci predsedy prezidia Nejvy???ho sovetu SSSR a�KSSS gener�ln? tajemn?k dohromady. Jak�si dvouhlav�ho orla se stalo, samozrejme, uz prodelal c�vn? mozkovou pr?hodu, bez tvrdosti a�chuze b?val? prehlednost, drah? Leonid Ilyich. Velmi z�vazn� politick� osobnost, Nikolai Podgornym, kter? dr?ve zast�val funkci hlavy uveden�ho nejvy???ho z�konod�rn�ho org�nu Unie, poslal do duchodu. O�dva roky dr?ve tajemn?k ?stredn?ho v?boru KSC, AN Shelepin, �ode?el�; a�to�je treba si uvedomit, zaj?mav� t�ma, ze �kvuli fale?n� demokracie�, kter? se priv�d? do spolecn� stolov�n? a�odpocinku v sanatoriu �pro obycejn� lidi.� Zmiz? z�nejbliz??ho okol? Leonida Brezneva a�predsedy KGB Vladimira Sevenfold�� stejn? muz, kter? kdysi mluvil Leonid Iljic fyzik�ln?m odstranen?m Nikita Chru?cov. Na �mal�m politbure� jsou jen nejbliz??, ve v?ech souhl�?k�ch s �Samim�, jak r?kaj? nyn? �Pr�tel�.

Predseda Rady ministru, �obchodn? reditel� A. Kosygin se nepoc?t�. Opravit, ted nen? nikdo z�kolektivn?ho chov�n? �vudce�. A�ted, v reakci na bezpecnostn? s?ly zab?jen? Hafizullaha Amina, osobn?ho pr?tele gener�ln?ho tajemn?ka, Nur Tarakiho Breznev jako neco komunikoval Andropov a�Ustinov, otevre Pandorinu skr?nku. Invaze do Afgh�nist�nu, znicen? Amin a�polovina jeho rodiny, dlouhodobe visk�zn? v�lky s temi, kter? by�mohli b?t dobr?mi sousedy, jsou zac�tkem konce SSSR.

R?kaj?, ze je to�neco �Americanu, kter? se mohou v Afgh�nist�nu objevit��� Ve Vietnamu se tak� objevili, kdyz bylo pro ne tolik dobr�? A�nyn? jsou koalicn? jednotky st�le v �afgh�nsk�m�. My, pr�tel� z�toho, se uk�zalo, nen? ani chladn� ani hork�.

Mezit?m extr�mne z?zen? okruh odpovedn?ch osob, Leonid Ilyich Breznev, nem� nyn? na neho spol�hat. Osoba se slab?m zdravotn?m stavem spad� do zajet? sv?ch, st�le pomerne siln?ch pr�tel. Neexistuje z�dn� alternativa, lid� mlc?, podprocesy behu obrovsk� zeme jsou nakonec v�z�ny jen dvema az tremi lidmi. Leonid Breznev nekdy jen vol� ministr obrany Dmitrij Ustinov, se slzami a�potupu v hlase se t�ze: �Kdyz to�skonc? (obsc�nn? slovo) war� Dima, jsi mi sl?bil, ze to�nen? na dlouho�

Leonid Breznev nem� pr�vo se zbavit ani sebe. Nekolikr�t prohla?uje touhu odej?t do duchodu a�prij?m� od politbyra dobrotivou �ne� odpoved. Tento syst�m postr�d� instituci v?ce ci m�ne pravideln�, legitimn? zmeny moci. pro pusoben? na televizi d?v�, naraz? na kazd�m slove, v cele st�tu, obcan� SSSR (pocity autora) nevedomky identifikovat se s n?m sami, v?kon, obecn? stav �Brzy to�v?echno skonc?�




����� ���������������� ���������.


����� ������������ ��� �������.

���������� ��� ����� �������, ����� ������ ��������� ������ (https://www.litres.ru/lim-vord/smlouva-o-vyporadani-provedte-repost/) �� ������.

��������� �������� ����� ����� ���������� ������ Visa, MasterCard, Maestro, �� ����� ���������� ��������, � ���������� ���������, � ������ ��� ��� �������, ����� PayPal, WebMoney, ������.������, QIWI �������, ��������� ������� ��� ������ ������� ��� ��������.